Vzpomínám si, jak bratr stále chtěl být automechanik na toto zaměstnání si vzpomněl, když asi byl v šesté anebo v sedmé třídě. A řekl si, že bych chtěl být automechanikem, ale zatím našim rodičům to ještě neřekl, protože naši rodiče stále měli za to, že když jejich dvě předchozí děti mají maturitu, že bude mít i jejich třetí nejmladší syn maturitu také. Jenomže to bratr vůbec nechtěl a moje máma s otcem si mysleli, že půjde studovat ekonomickou školu anebo knihovnickou střední školu. Jenomže ono se tak nestalo. Ani nevíte, jak moji rodiče nadávali, jak to byli nešťastní, jenomže když potom viděli malého bratra, jak se zajímá o auta a motorky a celkově o motorismus, tak zase obrátili.

A podle mého názoru je opravdu nejlepší, když dítě studuje takovou školu, kterou má rádo. Já si myslím, že když někdo studuje školu, která ho nebaví a studuje ji násilím anebo jenom na návrh rodičů, tak je to potom škoda a tu školu nemusí dítě ani dodělat, proto jsem ráda, že když bratr odebíral i motoristické časopisy a také časopisy o autech a celkově o motorkách, tak potom se rodiče rozhodli, uvolili a řekli, že když tohle bratra opravdu hodně ve velkém zajímá, tak opravdu nevidí důvod, proč by nedovolili bratrovi studovat učební obor automechanik.

Samozřejmě, že tohle bratrovi vydrželo i do deváté třídy, i když předpokládám, že je rodiče se určitě modlili, anebo předpokládali, že za ty dva roky, co byl v sedmé třídě, že do deváté třídy ho to přejde a bude chtít také na nějaký maturitní obor. Rodiče chtěli, aby šel prvně na knihovnickou školu, ale když odmítl, tak zkoušeli ekonomickou školu. To také odmítl. Takže opravdu nakonec bratr z deváté třídy šel na tříletý učební obor automechanik. A podle mého názoru je bratr opravdu hodně šikovný, protože když ho to baví a zajímá ho to už několik let, tak je logické, že většinou ho to bude bavit.